Cena Inženýrské komory 2022

Na otázky odpovídá

Ing. Jaroslav Sýkora

stavbyvedoucí

Metrostav a.s.

Jak složité bylo změnit původní mlýny na prostor pro Gočárovu galerii?

Museli jsme překonávat neočekávané situace, které nastávaly při odkrývání původních konstrukcí a posouzení jejich stavu. Další změny si vyžádal investor. A bylo to opravdu velké množství změn oproti zadávací dokumentaci, které nás trochu překvapilo. Ale nakonec jsme vyřešili vše ve shodě se zástupcem stavebníka i Ing. arch. Petrem Všetečkou z ateliéru Transat architekti, který byl jedním z tvůrců projektu rekonstrukce a na stavbě vykonával autorský dozor. Jen se kvůli tomu realizace trochu protáhla.

Které konkrétní změny bylo nejtěžší projednat?

Nejvíce času zabralo projednání změn vyžadovaných investorem.

Jedná se o národní kulturní památku. Byl problém projednat změny v realizaci s památkáři?

Jednání s památkáři bylo korektní a nevyskytl se žádný výrazný problém.

Jaké hlavní stavební práce jste museli provést?

Cílem rekonstrukce historické průmyslové budovy navržené Josefem Gočárem, která je od roku 2014 národní kulturní památkou, byla změna užívání na nové sídlo a výstavní prostory Gočárovy galerie. Tomu odpovídalo i provádění stavebních prací. Jednalo se mimo jiné o obnovu fasády, proběhla repase a úprava venkovních oken, osadili jsme nové střešní světlíky i okna ze subtilních nerezových profilů. Na objektu je nová střecha zateplená pěnovým sklem. Změnila se dispozice podlaží, přistavěly se čtyři celoprosklené vnitřní výtahy. Proběhla výměna a doplnění moderních technických sítí a zařízení.

Moderní galerie bývá náročná na technologická zařízení, jak těžké bylo umístit je tak, aby nenarušila prostory expozice?

Je to tak. Ve výstavních prostorách i depozitářích se nachází technologie na udržení stálého klimatu. Technologie je v prohlubni za atikou na střeše objektu a není zvenku vůbec vidět. V expozicích jsou rozvody k technologiím v předstěnách. V galerii jsou stabilní hasicí zařízení (SHZ), a to hašení vodní mlhou a plynové hašení.

Co bylo na přestavbě Gočárových mlýnů nejnáročnější a proč?

Rekonstrukce byla celkově velmi složitá. Od bouracích prací přes založení nových výtahů uvnitř budovy, statického zajištění, vybudování nové monolitické konstrukce z pohledového betonu uvnitř budovy až po obnovu původních trámových stropů v bývalé mlýnici. Ale nejsložitější byly okna a střešní světlíky. Venkovní okna jsou původní, upravená a repasovaná. Vnitřní okna jsou nová subtilní nerezová.

Co bylo technicky tak obtížné na realizaci oken?

Původní pevná okna s jednoduchým zasklením bylo nutné repasovat a upravit tak, aby je bylo možné otevírat. Otevírání je automatické, přičemž pohony jsou skryté v ostění. Nové okno ze subtilních nerezových profilů s přerušeným tepelným postem a izolačním dvojsklem je umístěno dovnitř. Při venkovním pohledu na fasádu nejsou nová okna vůbec vidět. Nová výklopná okna jsou také automaticky ovládaná. Prostor mezi novým a starým oknem je odvětrán mezerou pod zděným parapetem do venkovního prostředí. Případný kondenzát by se tedy odvedl mezerou pod parapetem ven. Meziprostor je navíc opatřen hydroizolační stěrkou. Okna mají dále zatemňovací rolety a zastiňující rolety. Rolety na zastínění jsou ovládány automaticky podle polohy slunce tak, aby se vnitřní prostor nepřehříval. Automatické ovládání oken umožnuje větrání a tam, kde není vzduchotechnika, se okna automaticky otevřou při překročení maximální koncentrace CO₂. Systém otevírání oken je nastaven tak, aby bylo možné budovu v létě v noci přirozeně předchlazovat. Dále jsou před novým oknem do interiéru okenice ze sádrokartonu, které se montují v případě, že v místě okna má být instalován obraz.

Máte informace o tom, jak okna fungovala v prvním roce?

Minulou zimu ke kondenzaci téměř nedocházelo. Nevýhodou je údržba a přístup do meziprostoru. Jsou tam pohony starého okna (4 ks) a zastiňující roleta na pohon, dále se tam nachází slavnostní osvětlení fasády. A při každém problému a při mytí oken se musí z vnitřního nového okna demontovat pohony a těžké okno úplně ručně vyklopit a meziprostor zpřístupnit.

A co bylo obtížného na realizaci světlíků?

Stopní světlíky osvětlují propojené 5. a 4. patro a přes prosklenou podlahu i 3. patro. Světlíky mají skrytou nosnou konstrukci ve skladbě střešního pláště. Tato konstrukce přenáší zatížení do stávajících železobetonových stropních trámů. Nad světlíky jsou lamely, které se automaticky naklánějí podle polohy slunce tak, aby přivedly do výstavních prostor maximum denního světla a zároveň zabránily nežádoucímu osvětlení expozic a přehřívání vnitřního prostoru. Světlíky mají i automaticky otevíraná okna – pro případné noční předchlazování. Okna automaticky kontroluje meteostanice – v případě deště se okna ve světlících automatiky zavřou. Pokud si vystavovatel přeje, je možné světlíky zcela zatemnit. Všechny pohony rolet jsou opět skryté. Podsady světlíků jsou zatepleny pěnovým sklem. Konstrukce světlíku je realizována tak, aby případný kondenzát odtekl mimo vnitřní prostor na střechu.

Jak jste u konverze této průmyslové budovy dosáhli splnění energetických požadavků?

Budova má novou zateplenou střechu. Na obvodových stěnách je vzhledem k historické fasádě použito vnitřní zateplení z multiporu. V budově jsou nová okna a prosklené dveře s izolačním dvojsklem. Zdrojem tepla v budově mlýnu jsou tři kondenzační kotle. Odhadovaná roční spotřeba zemního plynu je cca 45 000 m³. Tzv. blower-door test se dělal jen v depozitářích – kvůli plynovému SHZ, aby byla jistota, že se nebude hasební plyn šířit do okolních prostor – test byl ve všech depozitářích v pořádku.

Tuto stavbu realizovaly dvě stavební firmy. Jak fungovala komunikace a rozdělení úkolů?

S místní firmou Chládek a Tintěra, Pardubice a.s., jsme stavbu realizovali jako jeden tým. Spolupráce ve sdružení byla dobrá. Výhodou bylo, že jsme na stavbu snáze zajistili potřebnou kapacitu odborných pracovníků.

Co při realizaci stavby bylo nejnáročnější z hlediska statiky?

Nejsložitější bylo provedení nových železobetonových konstrukcí v prostoru současného nákladního výtahu. V tomto prostoru se provedlo vybourání veškerých stávajících konstrukcí od 5. NP až do 1. PP. Zůstala jen obvodová fasádní zeď a střecha. Na fasádě je ještě na úrovni 2. NP velká stávající markýza. A při provádění bouracích prací bylo nutné provést provizorní zajištění budovy ocelovou konstrukcí. Dále bylo nutné zesílit několik stávajících železobetonových nosných konstrukcí.

Co by podle Vás měl stavebník udělat, když chce dobře provést konverzi kulturní památky?

Hlavním cílem musí být nalezení rozumného využití budovy, tomu odpovídající opravy budovy a především následná údržba. A tím pádem se památka zachová pro budoucí generace.

Jaký jste měl pocit, když se letos na podzim mlýny otevřely veřejnosti? Jak se vám líbí expozice?

Pocit jsem měl určitě dobrý. Zrekonstruovaná budova má kladné odezvy u odborné i široké veřejnosti. Expozice galerie se také povedla.

Jaké podobně náročné rekonstrukce jste již realizoval?

Kromě mlýnů v Pardubicích jsem mimo jiné realizoval významnou rekonstrukci Jezuitské koleje v Kutné Hoře – sídla Galerie Středočeského kraje (GASK).

Jaká je role stavbyvedoucího při opravě národní kulturní památky? Musí umět něco navíc?

Stavbyvedoucí musí mít trpělivost. Musí umět koordinovat požadavky památkářů a architekta s realizovatelností.