Revitalizace Císařských lázní v Karlových Varech
Cena Inženýrské komory
Národní kulturní památka Císařské lázně v Karlových Varech je monumentální budova, která patřila na konci 19. století k nejlépe vybaveným lázeňským provozům nejen v rámci celé habsburské monarchie. Začátku 21. století se však dočkala ve velmi zanedbaném stavu. Novodobá historie se začala psát od roku 2023, kdy byla dokončena celková a velmi povedená revitalizace. Ta nejen obnovila její původní krásu, ale doplnila ji i o nejmodernější konstrukce a technologie, které odpovídají požadavkům nového tisíciletí. Díky investici Karlovarského kraje a velkému úsilí všech zúčastněných projektantů, stavitelů a řídicích osob vznikla opět hodnotná originální stavba, která ve střední Evropě a možná i dále nemá obdoby.
Více o stavbě
Císařské lázně v Karlových Varech svým průčelím dominují prostoru před sady Karla IV. na lázeňské kolonádě poblíž Grandhotelu Pupp od roku 1895. Národní kulturní památkou se staly od roku 2010. Revitalizovaná historická budova s unikátní moderní vestavbou v atriu získala nový život v roce 2023.
Moderní doba na revitalizaci vzácné historické budovy potřebovala 14 let
Práce na projektové dokumentaci revitalizace Císařských lázní byly zahájeny v roce 2009.
Veřejnou zakázku získala na základě výběrového řízení projektová kancelář INTAR a.s., která postupně odevzdala několik variant návrhu. Zhotovitelem se staly dvě zkušené stavební firmy Metrostav a GEOSAN GROUP. Stavět se začalo až v prosinci roku 2019. Realizace trvala do května 2023. Slavnostní otevření se uskutečnilo ještě v rámci zkušebního provozu 16. června 2023. Konečná kolaudace stavby byla získána před koncem roku 2023.
Nové konstrukce umožnily nové využití
Historická budova byla kompletně zkontrolována a opravena. Požadavek na nové provozy byl vyřešen tím, že do budovy byly vneseny nové konstrukce.
Technologické centrum vzniklo jako novostavba v podzemí mezi hlavní částí lázní a Rašelinovým pavilonem. Odtud se rozvody šíří do historické budovy novými podzemními chodbami z železobetonu. Většina podzemních konstrukcí byla postavena pod hladinou podzemní vody.
Kvůli problematice vysoké hladiny podzemní vody musel být celý objekt sanován proti vlhkosti. Z důvodu památkové ochrany nebylo možné ve stěnách aplikovat tradiční „podříznutí“. Realizovány byly chemické injektáže minerálními gely.
Veškeré rozvody a technologie byly vyměněny a navrženy tak, aby se pohledově neuplatňovaly. Byly instalovány nové vzduchotechnické jednotky s rozvody, chlazení některých místností, elektronické požární systémy, bezpečnostní systémy a další.
Moderní technologie zůstaly neviditelné
Veškeré koncové prvky byly dlouze koordinovány s orgány památkové péče přímo na stavbě. Cílem bylo, aby budova mohla být provozována podle aktuálních norem pro 21. století a zároveň nebyl zásadním způsobem dotčen historický ráz objektu.
V průběhu výstavby byl vydán záměr na vestavbu koncertního sálu do atria bez „dotyku“ s historickou budovou. Toto se povedlo obrazně a sál je odsazen od všech původních konstrukcí. Zdroje a některé technologie sál čerpá z budovy.
Historické ohlédnutí. Za vlády habsburské monarchie uběhly jen tři roky mezi schválením záměru a dokončením stavby
Na konci 19. století vznikla myšlenka na výstavbu reprezentativního lázeňského zařízení s nejmodernějším balneologickým vybavením, které by sloužilo především rostoucí oblibě slatinných procedur. Záměr postavit novou po všech stránkách na světové úrovni vybavenou lázeňskou budovu byl odsouhlasen karlovarskou městskou radou v roce 1892. Projekt byl zadán vídeňským architektům Ferdinandu Fellnerovi a Hermannu Helmerovi. Demolice starého pivovaru, na jehož místě byla lázeňská budova postavena, proběhla současně se zahájením stavby v roce 1893. Nová lázeňská budova o zastavěné ploše 2 800 m² byla slavnostně otevřena dne 5. května 1895 uložením závěrečného kamene s vloženým pamětním spisem a v severovýchodní lodžii byla odhalena pamětní deska.
Monumentální budova Císařských lázní se stala největším, architektonicky a umělecky nejlépe vybaveným lázeňským domem ve městě i na území tehdejší habsburské monarchie. Společenská část nového městského paláce se Zanderovým sálem v prvním patře určeným pro kolektivní mechanoterapii byla umístěna v hlavním podélném křídle se vstupním vestibulem a bočními rampovými příjezdy a poskytovala veškerý komfort v bohatě vybavených salonech, šatnách i lázeňských kójích. Na lázeňské procedury hosté čekali v příjemném prostředí čekárenských salonů.
Vnitřní náročně vypravené prostory navozovaly pocit pohody, klidu a vytržení z každodenních starostí, a tím psychologicky podporovaly terapeutický účinek lázeňských procedur. Vedle speciálních slatinných procedur v budově probíhaly i další, jako studenovodní, perličkové včetně tradičních koupelí v karlovarské minerální vodě. V suterénu byly horkovzdušné a parní lázně a elektroléčba. Lázeňské provozy byly soustředěny ve čtyřech podlažích lázeňského trojtraktu na způsob divadelního hlediště obepínajícího původně nezastřešenou manipulační dvoranu.
Hodnocení poroty
Porota ocenila citlivou revitalizaci zchátralé národní kulturní památky, která propojila historickou podobu s novým vestavěným sálem, moderními technologiemi a vytvořila jedinečné kulturní centrum.
Na otázky odpovídá
Ing. Martin Strnad
hlavní inženýr projektu
INTAR a.s.
Jaké to je být hlavním inženýrem při záchraně takto významné národní kulturní památky?
V první řadě to je velká čest, protože komplexních revitalizací takto nádherných budov není mnoho. Na druhou stranu to je velmi odpovědná práce. Nesmí dojít ke znehodnocení charakteru stavby, naopak jsme jej měli pozvednout na novou úroveň.
Co by se stalo, kdyby se tato revitalizace za 900 mil. Kč nerealizovala?
Některé konstrukce už dosahovaly havarijního stavu. Došlo by k jejich další degradaci a nevratným poškozením. Císařské lázně byly opravdu ve velmi špatném technickém stavu, revitalizace byla naprosto nezbytná. Císařské lázně přitom mají velký význam nejen pro Karlovy Vary, ale i celou Českou republiku.
Jaké změny jsou z pohledu běžného návštěvníka nejmarkantnější?
Celou dobu projektování a realizace jsme se snažili, aby se maximum nových konstrukcí a technologií pohledově neuplatňovalo. Laik si nejvíce všimne jasně odlišitelných nově vložených konstrukcí tmavě šedé barvy a vestavby sálu v atriu.
A jaké změny byly naopak nejnáročnější z hlediska technického?
Nejnáročnější bylo do budovy dostat vzduchotechniku. Náš tým musel najít takové umístění jednotek a potrubí, aby nic nebylo vidět a slyšet. Dále jsme museli na mnoha místech objekt „podkopat“. Zde jsme nesměli dopustit poklesy objektu s následnými destrukcemi konstrukcí a uměleckých děl.
Je časté, že od zahájení projektových prací do vydání stavebního povolení uplyne jen jeden rok?
Řekl bych, že u menších nenáročných projektů to je běžné. U staveb typu revitalizace takto velké národní kulturní památky to je spíše výjimečné. Vždy také záleží na umístění stavby. Ze zkušenosti mohu říci, že ve větších městech je proces povolování vždy náročnější.
Jak se Vám spolupracovalo s památkáři?
Spolupráce s památkáři se v čase vyvíjela. Při povolení stavby to nebyl problém. I v poslední fázi, kdy se tvořila dokumentace pro provádění stavby, byla spolupráce velmi konstruktivní. Cílem všech bylo budovu opravit a přitom najít vhodné ústupky ve jménu záchrany národní kulturní památky. Na třetí pokus, kdy byl stavební program více omezen, se podařilo najít společnou řeč a projekt mohl být realizován i se splnitelnými podmínkami.
Proč je důležité, aby na projektu revitalizace národní kulturní památky spolupracoval hlavní inženýr a hlavní architekt?
Spolupráce hlavního inženýra projektu a hlavního architekta je pro naši firmu běžná téměř na všech projektech, nejen na kulturních památkách. V tomto ohledu to nebylo nic výjimečného. Spolupráce HIP a HAP je podle mého názoru nutná vždy.
Co bylo na přípravě výstavby tak složité, že trvala devět let?
Hlavním faktorem zdržení byly finance. Ty byly nedostatkové.
Samotná realizace stavby trvala tři a půl roku. Je to dlouho u takto náročné stavby?
Délka výstavby byla adekvátní významu díla. Revitalizace budovy se týkala nejen technické stránky, ale i umělecké. A během té doby se stihl vložit i koncertní sál s novým zastřešením.
Jak probíhala spolupráce se zhotovitelem a technickým dozorem stavebníka?
Spolupráce se zhotovitelem a TDS byla velice intenzivní. Společně jsme se potkávali minimálně 1x týdně po dobu 3,5 roku. A výsledek stojí za prozkoumání.
Co byste na této stavbě nazval opravdovým inženýrským uměním? Byl to „bezdotykový“ vestavěný koncertní sál?
Řekl bych, že vzniklo celkově unikátní dílo, kdy národní kulturní památka splňuje požadavky na budovy 21. století, zachovala si svůj historický charakter a je vhodně doplněna o vestavbu. Vestavěný sál je taktéž ukázkou inženýrského umění, kdy byly na maximum využity omezující okrajové podmínky pro návrh. Císařské lázně by bez vestavby nebyly tak komplexní a multifunkční. Zároveň vestavba by bez historické části, specifického atria, neexistovala a nedávala smysl. Jsou to propojené nádoby.
Jste spokojený s výsledkem?
S výsledkem jsem velice spokojený, řekl bych, že se našemu týmu splnil sen, který jsme snili v průběhu projektování.
Předání ceny
Fotogalerie
Více o stavbě
Číslo přihlášky: 35
- Lokalita
- Mariánskolázeňská 306/2, Karlova Vary
- Typ stavby
- Pozemní stavby
- Přihlašovatel
- Ing. Martin Strnad (ČKAIT 0012831, IP00) – hlavní inženýr projektu, oblast Praha
- Projektant
- INTAR a.s.
- Zaměstanci
- Ing. arch. Pavel Šlejhar (ČKA 02548, A.0) – hlavní architekt projektu
- Ing. Martin Strnad (ČKAIT 0012831, IP00) – hlavní inženýr projektu
- Petr Hájek architekti s.r.o.
- Zaměstanci
- prof. Ing. Mgr. akad. arch. Petr Hájek (ČKA 03658, A.1) – architekt vestavby do atria
- Zhotovitel
- GEOSAN GROUP a.s.
- Zaměstanci
- Ing. Josef Noha (ČKAIT 1002265, IP00) – hlavní stavbyvedoucí
- Metrostav a.s.
- Zaměstanci
- Ing. Ludvík Kucharič (ČKAIT 0301535, IP00) – hlavní stavbyvedoucí
- Stavebník
- Karlovarský kraj
- Technický dozor
- Investon, s.r.o.
- Zaměstanci
- Ing. Vladimír Kádě
- Ing. Miroslav Kasika (ČKAIT 0300709, IP00)
- Zahájení projektových prací
- březen 2009
- Vydání stavebního povolení
- listopad 2010
- Počátek výstavby
- prosinec 2019
- Dokončení
- květen 2023
- Cena bez DPH
- 900 000 000 Kč
- Ocenění
- Projekt Karlovarského kraje, 2011
- Fotografie
- Aleš Vopat, Metrostav a.s.