Cena Inženýrské komory 2023

Více o stavbě

Císařské lázně v Karlových Varech svým průčelím dominují prostoru před sady Karla IV. na lázeňské kolonádě poblíž Grandhotelu Pupp od roku 1895. Národní kulturní památkou se staly od roku 2010. Revitalizovaná historická budova s unikátní moderní vestavbou v atriu získala nový život v roce 2023.

Moderní doba na revitalizaci vzácné historické budovy potřebovala 14 let

Práce na projektové dokumentaci revitalizace Císařských lázní byly zahájeny v roce 2009.

Veřejnou zakázku získala na základě výběrového řízení projektová kancelář INTAR a.s., která postupně odevzdala několik variant návrhu. Zhotovitelem se staly dvě zkušené stavební firmy Metrostav a GEOSAN GROUP. Stavět se začalo až v prosinci roku 2019. Realizace trvala do května 2023. Slavnostní otevření se uskutečnilo ještě v rámci zkušebního provozu 16. června 2023. Konečná kolaudace stavby byla získána před koncem roku 2023.

Nové konstrukce umožnily nové využití

Historická budova byla kompletně zkontrolována a opravena. Požadavek na nové provozy byl vyřešen tím, že do budovy byly vneseny nové konstrukce.

Technologické centrum vzniklo jako novostavba v podzemí mezi hlavní částí lázní a Rašelinovým pavilonem. Odtud se rozvody šíří do historické budovy novými podzemními chodbami z železobetonu. Většina podzemních konstrukcí byla postavena pod hladinou podzemní vody.

Kvůli problematice vysoké hladiny podzemní vody musel být celý objekt sanován proti vlhkosti. Z důvodu památkové ochrany nebylo možné ve stěnách aplikovat tradiční „podříznutí“. Realizovány byly chemické injektáže minerálními gely.

Veškeré rozvody a technologie byly vyměněny a navrženy tak, aby se pohledově neuplatňovaly. Byly instalovány nové vzduchotechnické jednotky s rozvody, chlazení některých místností, elektronické požární systémy, bezpečnostní systémy a další.

Moderní technologie zůstaly neviditelné

Veškeré koncové prvky byly dlouze koordinovány s orgány památkové péče přímo na stavbě. Cílem bylo, aby budova mohla být provozována podle aktuálních norem pro 21. století a zároveň nebyl zásadním způsobem dotčen historický ráz objektu.

V průběhu výstavby byl vydán záměr na vestavbu koncertního sálu do atria bez „dotyku“ s historickou budovou. Toto se povedlo obrazně a sál je odsazen od všech původních konstrukcí. Zdroje a některé technologie sál čerpá z budovy.

Historické ohlédnutí. Za vlády habsburské monarchie uběhly jen tři roky mezi schválením záměru a dokončením stavby

Na konci 19. století vznikla myšlenka na výstavbu reprezentativního lázeňského zařízení s nejmodernějším balneologickým vybavením, které by sloužilo především rostoucí oblibě slatinných procedur. Záměr postavit novou po všech stránkách na světové úrovni vybavenou lázeňskou budovu byl odsouhlasen karlovarskou městskou radou v roce 1892. Projekt byl zadán vídeňským architektům Ferdinandu Fellnerovi a Hermannu Helmerovi. Demolice starého pivovaru, na jehož místě byla lázeňská budova postavena, proběhla současně se zahájením stavby v roce 1893. Nová lázeňská budova o zastavěné ploše 2 800 m² byla slavnostně otevřena dne 5. května 1895 uložením závěrečného kamene s vloženým pamětním spisem a v severovýchodní lodžii byla odhalena pamětní deska.

Monumentální budova Císařských lázní se stala největším, architektonicky a umělecky nejlépe vybaveným lázeňským domem ve městě i na území tehdejší habsburské monarchie. Společenská část nového městského paláce se Zanderovým sálem v prvním patře určeným pro kolektivní mechanoterapii byla umístěna v hlavním podélném křídle se vstupním vestibulem a bočními rampovými příjezdy a poskytovala veškerý komfort v bohatě vybavených salonech, šatnách i lázeňských kójích. Na lázeňské procedury hosté čekali v příjemném prostředí čekárenských salonů.

Vnitřní náročně vypravené prostory navozovaly pocit pohody, klidu a vytržení z každodenních starostí, a tím psychologicky podporovaly terapeutický účinek lázeňských procedur. Vedle speciálních slatinných procedur v budově probíhaly i další, jako studenovodní, perličkové včetně tradičních koupelí v karlovarské minerální vodě. V suterénu byly horkovzdušné a parní lázně a elektroléčba. Lázeňské provozy byly soustředěny ve čtyřech podlažích lázeňského trojtraktu na způsob divadelního hlediště obepínajícího původně nezastřešenou manipulační dvoranu. « Méně informací