Cena Inženýrské komory 2023

Více o stavbě

Některé historické stavební zásahy v bližší historii byly pro objekt přínosné – zatěsnění návodní štětovou stěnou, naopak některé zásahy byly vzhledově pro objekt devastující – betonové výplně namísto kamenných, dolní částečně viditelná často velmi nepravidelně zaberaněná štětová stěna v 60. letech 20. století.

Ambicí návrhu a následně realizace byla vnější čistá podoba přelivné plochy pevného jezu tradičně v Čechách uplatňované konstrukce až cca do poloviny 20. století, která právě hlavně od Staroměstského jezu získala název „jezy pražského typu“. Tato konstrukce sestává ze skloněných ploch mohutného dřevěného roštu načepovaného na dřevěné zaberaněné piloty do podzákladí. Výplň oken roštu tvořily bloky kamenů, mírně vyvýšených s ohledem na převádění ledů a plavenin. Před objektem a někdy i kratší pod ním, byla zaberaněna dřevěná štětová stěna.

V podzákladí jezu bylo při realizaci zastiženo enormní množství historicky často natěsno zaberaněných pilot různého fyzického stavu a zjištěného stáří (v rámci archeologického dohledu) z více než pěti století. Novější a fyzicky pod vodou zachovalé piloty, byly využity i pro kotvení obnovené horní roštové konstrukce průchodem zřízené vyztužené základové betonové desky, v rámci které došlo i ke spřažení stávající horní a dolní štětové stěny. Na desce byl obnoven mohutný dubový rošt z profilů 30 × 30 cm, byly využity tradiční tesařské spoje přeplátování a „na rybinu“, kdy i pojistnými prvky tesařských spojů jsou jen dřevěné kolíky.

Materiál dubu pro rošt byl na základě tradičních starých technologických doporučení pokácen s významným časovým předstihem a uložen až do doby osazení pod vodu. Pro kotvení roštu k podkladu byly převážně využity původní fyzicky zachovalé dubové piloty, kdy původní již poškozený horní plochý čep byl nahrazen pomocí nerezové CKT, kotvené zálivkou ve vývrtech zvolených pilot. Rošt pak byl dotažen pohledovou, mírně vypouklou podložkou s přivařeným spojníkem a zahloubením.

Do oken roštu byly následně na zálivku osazeny sestavy zpravidla 2 až 3 žulových bloků s lámaným bosírovaným povrchem, mírně vyvýšeným nad úroveň roštu s cílem optického čeření přepadového paprsku nižších průtoků. V koruně jezu a liniově vyrovnané odtrhové hraně byly osazeny pemrlované čisté kopáky.

Stavba pro svou břehovou nepřístupnost probíhala výhradně z vody, ze základen u objektu vyvázaných pontonů a plavební logistikou. V předprsí jezu byly zřízeny prvky k osazení provizorního hrazení pro účely revizí či drobné údržby stavby, podle potřeby kdekoli po délce jezu. « Méně informací