Cena Inženýrské komory 2023

Na otázky odpovídá

Ing. Jan Nováček, Ph.D.

vedoucí projektant

Stráský, Hustý a partneři s.r.o.

Jak jste se v 35 letech stal vedoucím projektantem nejdelší veřejně přístupné lávky v ČR? Co bylo Vaším hlavním úkolem na této stavbě?

Realizace lávky přišla v době, kdy jsem dostal důvěru vést mostní středisko, ve kterém mám spoustu skvělých a šikovných kolegů a kolegyň. V jednom okamžiku na projektu pracovalo až osm projektantů a konstruktérů. Jako vedoucí projektant jsem měl na starosti řízení projektu a rozhodování o koncepčních částech projektu. Zároveň jsem měl velkou oporu v kolegovi Ing. Pavlu Kolenčíkovi, který na lávce znal i poslední šroubek.

Jak se spolupracuje s profesorem Jiřím Stráským, který je autorem architektonického návrhu této lávky a nositelem řady ocenění za mimořádné mostní konstrukce?

Nad návrhy konstrukcí společně diskutujeme a snažíme se vybrat vždy řešení s nejvyšší přidanou hodnotou. Často odcházím ze společných konzultací se spoustou různých skic, které mi nedají večer spát, a druhý den pokračujeme v koncepčním návrhu. Je mimořádně obohacující spolupracovat s člověkem, který má zkušenosti z realizace mostů prakticky na všech kontinentech světa. Pan profesor Jiří Stráský ovlivnil svým přístupem k návrhům mostů a konstrukcí nejednu generaci inženýrů. A já mezi ně určitě patřím.

Proč bylo nutné nahradit původní lávku?

Původní ocelová lávka bohužel trpěla několika zásadními poruchami, které vedly až k jejímu uzavření. Po zhodnocení rozsahu závad a nutných opatření pro rekonstrukci bylo jednoznačně doporučeno její odstranění, aby neudržovaná konstrukce nevytvářela nad kolejištěm potencionální riziko. Díky tomu se otevřela diskuze nad nahrazením původní lávky za novou konstrukci, která by mohla lépe splňovat požadavky na začlenění do místní infrastruktury a především umožnila přímé propojení centrální části města s jejím okolím.

Co byste na této stavbě nazval opravdovým inženýrským uměním?

Po roce provozu na lávce si dovolím tvrdit, že především celková koncepce lávky byla vhodně zvolena. Počáteční architektonicko-konstrukční návrh vytvořili kolegové prof. Jiří Stráský a Ing. Jiří Urban, kteří při rozumné spotřebě materiálu navrhli velmi elegantní konstrukci zapadající do svého okolí. I při takto komplexní konstrukci se podařilo udržet minimum detailů vyžadující údržbu. Pro budoucího správce měly být tyto náklady daleko menší v porovnání s předchozí odstraněnou lávkou.

Co bylo na tomto návrhu konstrukce technicky nejtěžší?

Realizace lávky měla spoustu neobvyklých výzev. Kdybych měl jednu vybrat, tak to bude postupný výsun konstrukce. Lávka se připravovala na Švédském vrchu v taktech po cca 30 m, do lávky se již zde musely zabetonovat ocelové pylony a konstrukci postupně vysunout nad trvalé podpěry v kolejišti. Celá tato operace se podařila s přesností do 10 mm, což považuji za velký úspěch pro všechny zúčastněné. Beton je totiž „živý“ materiál, v čase pracuje a přetváří se. Ve výrobně se postupně vybetonovaly jednotlivé části 397 m dlouhé nosné konstrukce. Ale než se vysunul poslední segment, celá lávka se zkrátila o 14 cm právě tímto vlivem.

Jaká část projektové práce byla nejnáročnější?

Lávka je sice jednoduchou spojnicí dvou částí města, avšak překlenuje složité území nad 43 provozovanými kolejemi. Situaci zároveň komplikovala skutečnost, že geologie pro založení pilířů byla asi jedna z nejhorších možných. Nacházejí se zde velmi málo únosné jíly, a proto před výstavbou samotných pilířů musela být provedena řada zkoušek mikropilot. A v neposlední řadě jsme museli pracovat se zvolenou technologií výsunu konstrukce vybraného zhotovitele stavby. Největší pensum práce nás proto čekalo v realizační dokumentaci pro zhotovitele. Pracovali jsme na ní po celou dobu realizace, která navíc probíhala v kritických letech 2020 až 2023.

Proto trvala výstavba lávky tři roky?

Dobu výstavby prodloužila zejména insolvence původního zhotovitele lávky. Bohužel tato situace nastala v době, kdy byla vysunuta konstrukce za polovinou své délky. Toto nepříjemně dopadlo na investora lávky, spoustu subdodavatelů včetně nás jako projekční kanceláře. V této fázi bylo prakticky jediným rozumným řešením lávku dostavět. Naštěstí se povedlo rychle vybrat novou zhotovitelskou firmu. Pro celý tým lidí, kteří stavěli lávku v dresu původního zhotovitele, se stala lávka natolik srdeční záležitostí, že kompletně přešli pod křídla nového zhotovitele a tato parta nadšených lidí dokázala lávku dostavět.

Můžete přepočíst celkovou realizační cenu na jednotkovou a porovnat ji s cenou obdobných mostních konstrukcí?

Z dostupných zdrojů vychází cena za 1 m² nosné konstrukce lávky na 98 tis. Kč. To ukazuje velmi dobře na adekvátní řešení z hlediska spotřeby materiálu a použité technologie výstavby. Dnes bohužel často vítězí duch nad hmotou a z některých architektonických soutěží vzejdou konstrukce, které se pak staví i za více než dvojnásobnou jednotkovou cenu. Mnohdy tyto konstrukce trpí nejenom chybnou koncepcí, ale řadou špatných detailů, které budoucímu správci přinesou obrovské náklady navíc. Dobrá konstrukce je nejenom elegantní, ale musí být správně navržená. V tomto ohledu je nenahraditelná role zkušených mostních inženýrů.

Jste spokojený s výsledkem? Jak probíhala spolupráce se zhotovitelem a TDS?

Náš obor má jednu krásnou vlastnost, na konci výstavby můžeme vidět za sebou něco hmatatelného. U lávek a mostů dnes navrhujeme na životnost 100 let, takže tyto konstrukce by nás měly přežít. Na začátku je skica na papíře a na konci konstrukce, po které se můžete projít. Na této stavbě to stejně cítili všichni. Zhotovitel, TDS i zástupci investora měli společný – cíl dostavět lávku. Kdyby každý z nás neobětoval této stavbě něco navíc, tak by zde nemohla stát.

Předání ceny