FSE209 – část tunelového obchvatu Stockholmu

Ambiciózní projekt světového měřítka E4 Förbifart Stockholm (obchvat Stockholmu) tvoří západní propojení severní a jižní části švédské metropole. Ta je jezerem Mälaren a Baltským mořem přirozeně rozdělena na část pevninskou a velké množství izolovaných ostrovů. Cílem výstavby obchvatu je převedení tranzitní dopravy z centra města do jeho periférií a snížení zranitelnosti velice křehkého a přetíženého dopravního systému Stockholmu, který je závislý především na průchodnosti dílčích mostních a tunelových objektů. Více informací »

Pro minimalizaci negativního vlivu stavby na okolní prostředí je z celkové délky 21 km vedeno v podzemí 18 km. Po zprovoznění všech částí se E4 Förbifart Stockholm stane po Sydney a Tokiu třetím nejdelším městským silničním tunelovým komplexem na světě s intenzitou dopravy přibližně 140 tisíc automobilů denně.

FSE209 Bergtunnlar Skärholmen, jako jeden z osmi stavebních úseků obchvatu Stockholmu, je projekt, který realizovala mezi únorem 2017 a lednem 2024 jako generální zhotovitel společnost SBT Sverige AB (dceřiná společnost společnosti Subterra a.s.). Zadavatelem je státní organizace Trafikverket.

Specifický je daný projekt především:

podchodem pod jezerem Mälaren, kdy bylo po rozsáhlém dodatečném IG průzkumu přistoupeno k ražbě obchozích tunelů, masivnímu primárnímu zajištění výrubu a realizaci až 4 m mocného sekundárního železobetonového tunelového ostění (byla navržena atypická forma bednění odolávající enormnímu tlaku čerstvé betonové směsi, který byl v průběhu betonáže měřen a vyhodnocován, zhotovitel musel použít technologii chlazení masivních betonových konstrukcí a samozhutnitelný beton);
rozsáhlým podzemním rozpletem mimoúrovňového křížení budoucího obchvatu se stávající povrchovou dálnicí E4 včetně napojení na stávající autobusové nádraží, jenž představoval výzvu především v průběhu ražeb;
celkově náročnou koordinací výstavby a převozu rubaniny, kdy cca 20 % bylo odvezeno pomocí lodní dopravy, značná část zbytku rubaniny byla uložena v podzemí, později recyklována a následně zpětně použita v rámci projektu na podkladní vozovkové vrstvy a zásypy;
prací při extrémních zimních teplotách, které dosahovaly běžně až – 25 °C, při kterých probíhala výstavba venkovních betonových konstrukcí hloubených tunelů na portálu Skärholmen a kdy byl kladen velký důraz na dodržování zimních technologických opatření;
vedením projektu v kompletně digitálním prostředí prostřednictvím principů BIM;
a obecně použitím převážně vlastních strojních a personálních kapacit (přibližně 100 českých pracovníků) v cizím stavebním a legislativním prostředí v zahraničí.

V rámci projektu FSE209 bylo vyraženo 13,5 km tunelů a únikových chodeb (s maximálním profilem výrubu 195 m² a maximální délkou záběru 5,9 m). Vytěženo bylo 1,75 milionů m³ rubaniny, osazeno 516 km svorníků primárního zajištění výrubu a zrealizováno 638 tisíc m³ stříkaného drátkobetonu. Pro zavěšení vnitřního tunelového prefabrikovaného ostění bylo použito 188 km nerezových kotev. Pomocí vakuových manipulátorů bylo osazeno celkem 8 221 prefabrikovaných stěnových prvků o hmotnosti 4-11 t. V rámci projektu bylo realizováno celkem 22 200 m³ monolitických železobetonových konstrukcí a smontováno 243 t ocelových konstrukcí. Provedeno bylo 158 000 m² asfaltového vozovkového souvrství a uloženo bylo 28,7 km tunelových drenáží.

Výstavba byla zahájena 1. února 2017 a trvala bezmála 7 let s náklady dosahujícími cca 7,5 mld. Kč. « Méně informací