Biocentrum Veklice, k.ú. Senice na Hané

Čestné uznání

Biocentrum Veklice o výměře 9,81 ha vzniklo na orné půdě, na pravém břehu říčky Blaty mezi Senicí na Hané a Seničkou. Hlavním cílem bylo vytvořit mokřadní biotop a tím posílit funkci současného biokoridoru toku Blata. Vodní dílo dále zadržuje vodu v krajině a slouží jako zdroj vody při případném hašení požárů. Více informací »

Biocentrum Veklice je pozoruhodné tím, že se ho podařilo v daných podmínkách vůbec realizovat. Nachází se totiž v krajině „ryzí Hané“ a získat zde pro přírodu cca 10 ha orné půdy je opravdu výjimečný počin. Je to zásluha obce Senice na Hané, pro přírodu zapálených několika vlastníků pozemků a zejména pak zásluha Pozemkového úřadu v Olomouci. Realizace stavby proběhla bez problémů. Stavba je provedena s mimořádnou precizností. Betonové, kamenné, ale i zemní objekty jsou provedeny přesně podle projektu. Je příkladem toho, že i v obtížných podmínkách je možné vytvořit hodnotné biocentrum. Letos zde proběhly již dvě exkurze. Jejich cílem bylo ukázat starostům obcí, ale i širší veřejnosti, jaké stavby byly v daném regionu realizovány pomocí pozemkových úprav.

Biocentrum se vyrovná i s 200letou vodou

Vodní plocha (včetně tůní) zabírá 4,01 ha, z toho mělkovodní pásmo při březích, tzv. litorál, tvoří 32 %. Celkový objem vody při normální hladině je 48 462 m³. Vodní prostor byl vytvořen jednak zahloubením, jednak nasypáním hráze z vykopané zeminy. Bezpečnostní přeliv hráze převede více než dvousetletou povodeň. Vodní dílo zahrnuje hlavní nádrž s hloubkou vody u hráze 2,5 m a tři tůně s hloubkou vody až 1,05 m.

Vodní dílo je napájeno z toku Blata. Výsledkem funkčního uspořádání tří prvků vodní soustavy biocentra je čistá voda v hlavní nádrži. Když je přitékající voda čistá, odebírá se klasicky z hladiny toku. Pokud je znečistěná, je možné odebírat přefiltrovanou vodu z odběrného drénu, který je zabudován do dna toku nad odběrem. Případně je možné oba způsoby současně kombinovat. Odebraná voda protéká nejprve tůní 1 s výsadbou rákosin (rákosová čistírna), potom prosakuje hrází z makadamu do tůně 2 (biologický rybník) a pak přepadá přes dluže v požeráku do hlavní nádrže. Třetí tůň je pod nádrží, z ní odtéká voda zpět do Blaty.

V hlavní nádrži jsou při břehu odděleně vytvořeny tři jámy (žabí líhně), v nichž jsou pulci chráněni před rybami. Zbývající část biocentra (souš) s výměrou cca 5,8 ha byla osázena s cílem vytvořit druhově pestré biocentrum. Pásmo podél vodních ploch tvoří luční společenstva s malými skupinkami dřevin a dále od vody ve svahu je vysazen les. Na ploše litorálu byly vysazeny skupinky mokřadních rostlin.

Aby biocentrum mohlo sloužit poznávání různých druhů divokých rostlin (např. dětem při výuce přírodopisu), je zde vysazeno 8 druhů trav, 14 druhů bylin, 11 druhů keřů, a 30 druhů stromů. V litorálním pásmu je vysazeno 21 druhů vodních a mokřadních rostlin.

V biocentru se usadili labutě, kachny divoké, lyska černá, slípka zelenonohá, pisík a další druhy. Pozorovány zde byly i vzácnější druhy, jako je volavka popelavá, volavka stříbřitá, potápka roháč, kachnička karolínská, husice nilská, ledňáček a další druhy. V hlavní nádrži a v největší tůni byly vysazeny lín, kapr, štika a candát. Volba druhů a velikost obsádek byly navrženy v souladu se zásadami rybářského hospodaření v biocentru.

Za zmínku stojí i rozvržení aktivit na ploše biocentra a výsadby. Okraj biocentra – u cesty, to znamená levý břeh tůní 1 a 2 a hráz nádrže, je zónou pro krátkodobé aktivity místních občanů, jako je pobyt u vody (zatím bez koupání), rybaření a podobně. Pravý břeh tůní 1 a 2, dále pravý břeh nádrže s litorálním pásmem a navazujícím lučním a lesním biotopem jsou zónou klidu pro aktivity přírody. « Méně informací

Hodnocení poroty

Porota ocenila návrh i realizaci posílení funkce biokoridoru, zadržení čisté vody v krajině v nové vodní nádrži a třech mokřadních tůních.

Na otázky odpovídá

Ing. Hynek Hradský

hlavní projektant

Mezi zahájením projektových prací a získáním stavebního povolení uplynuly čtyři roky, proč to trvalo tak dlouho?

Projektová příprava trvala poměrně dlouho z několika důvodů. Samo řešení projektu bylo časově náročné v tom, že bylo třeba najít takové zahloubení nádrže a tří tůní, aby množství vykopané zeminy se zhruba vešlo do násypu hráze. Případný přebytek zeminy – odpad, by stavbu výrazně prodražil. Pro zajímavost, výsledný projekt je čtvrtou variantou řešení tohoto problému. Určitý čas si také vyžádalo hledání optimálního rozvržení jednotlivých biotopů biocentra, to znamená vodního a mokřadního, lučního a lesního biotopu. Významné zdržení projektu pak vzniklo i následkem nového požadavku Povodí Moravy Brno, aby se zvýšil minimální zůstatkový průtok (MZP) v toku pod odběrem z Q330 na hodnotu Q270d. Prakticky by to znamenalo, že by v průměrném roce do vodní soustavy biocentra netekla žádná voda 95 dnů (poznámka redakce = 365 – 270). Až po několika jednáních jsme se mohli vrátit k původnímu zadání. Určité zdržení projektu vzniklo také při jeho přepracování na základě připomínek Regionální dokumentační komise v Ostravě, a později ještě zapracováním dalších připomínek Supervize OIČPF (Oddělení investičních činností a programového financování) SPÚ ČR v Praze.

Co bylo pro Vás jako hlavního projektanta této stavby nejtěžší?

Nejtěžší bylo asi přesvědčit Povodí Moravy, aby ustoupilo od navýšení minimálního zůstatkového průtoku. Bez toho by již hotový projekt nebylo možné realizovat.

Co byste na tomto projektu označil za opravdové inženýrské umění?

Především to, jak se v daných podmínkách podařilo dostat do hlavní nádrže biocentra přijatelně čistou vodu. Ta je totiž přiváděna z potoku Blata, který protéká intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou. Už jeho název něco o čistotě vody v toku napovídá. Bylo náročné vymyslet technické uspořádání kombinovaného odběru vody drenážemi a z hladiny tak, aby umožňoval jednoduché nastavování podle čistoty vody v toku, a přitom vyhovoval požadavkům Povodí Moravy. Navrhl jsem zcela nové řešení, které ale vlastník toku dlouho odmítal s tím, že ho nemá ověřeno. Až po podrobném technickém projednání s ním souhlasil.

Jak biocentrum funguje po dvou letech od dokončení?

Biocentrum Veklice sleduji prakticky každý týden. Po dvou letech provozu mohu říci, že vodní soustava biocentra funguje výborně. Odebíraná voda se zbavuje přemíry živin už v prvních dvou tůních tak, jak předpokládal projekt. V hlavní nádrži je přijatelně čistá voda, je průhledná nejméně do hloubky 50 cm. Poněkud větší, než předpokládal projekt, je průsak dnem nádrže (ne hrází). Zde je však předpoklad, že jakmile se na dně vytvoří vrstva jemných sedimentů, bude průsak slábnout. Při letošních povodních se voda napouštěla drenážemi a zůstala čistá.

Jak na toto vodní dílo reagují místní?

Občané jsou vodním dílem nadšeni. Například, hned po jeho napuštění mě na místě oslovil jeden občan: „Pane inženýre, moc, moc děkujeme, ani ve snu by mě nenapadlo, že by v Senici na Hané mohla vzniknou tak nádherná vodní plocha“.

Mohl byste stručně popsat, proč se toto biocentrum realizovalo?

Obec Senice na Hané leží v intenzivně obhospodařované krajině, s naprostým nedostatkem zeleně, bez vodních či mokřadních ploch. Tento nedostatek krajiny nejvíc pociťovali místní rybáři, myslivci, hasiči a další občané Senice na Hané. Již v roce 2005 místní spolek rybářů chtěl realizovat menší rybník a zavázal se finančně podílet na přípravě stavby. Pravda je taková, že bez rybářů by biocentrum asi nevzniklo.

Jak se vám líhnou žáby aneb jaký vliv má biocentrum na okolní krajinu?

Je zajímavé pozorovat, jak příroda, když se jí nabídne plocha, dovede tuto rychle zabydlet. Už několik měsíců po kolaudaci stavby bylo vidět tisíce malých žabek, jak putují z biocentra do jeho okolí. Místy jich bylo tolik, že nebylo kam šlápnout. Dosud jsem nic podobného neviděl. Rákosiny se zatím rozšířily jen asi na čtvrtině projektem plánované plochy, a už zde zahnízdila řada vodních ptáků.