Cena Inženýrské komory 2022

Na otázky odpovídá

Ing. Richard Marcalík

vedoucí realizačního týmu

Intecha spol. s r.o.

Co bylo na realizaci této stavby specifické?

Komplexnost v tom nejširším smyslu. Na začátku byla myšlenka využít odpadní produkt z ethylenové jednotky na výrobu vysoce žádaného produktu. Výzkumné týmy ORLEN Unipetrolu RPA a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pod vedením doc. Ing. Tomáše Herinka, Ph.D., a prof. Ing. Josefa Paška, DrSc., vyvinuly unikátní technologii. Investor zadal požadavek na komplexní realizaci „na klíč“ – tedy postavit celou výrobní jednotku včetně velínu, tréninkového simulátoru, skladovacích zásobníků a distribučního terminálu na vymezeném prostoru starého závodu v areálu ORLEN Unipetrolu.

Překvapilo Vás něco nečekaného?

Velké překvapení nám přichystala historie místa výstavby. Při hloubení základů výrobní jednotky jsme narazili na nevybuchlou 250 kg vážící leteckou bombu z masivních náletů na konci 2. světové války. Celý areál ORLEN Unipetrolu bylo nutné evakuovat, přerušil se provoz mezi Mostem a Litvínovem a bomba byla pyrotechniky Policie ČR zneškodněna.

Jedná se o úplně nový provoz, který předtím fungoval jen na pilotní jednotce. Jak probíhala spolupráce vědců a praktiků?

Týmový přístup k realizaci celé akce byl příkladný. Jeho jedinečnost spočívala v efektivní spolupráci akademiků, budoucího provozovatele a generálního dodavatele stavby. Do návrhu stavby byly zakomponovány poznatky získané na pilotní jednotce ORLENU. V rámci uvádění do provozu se spojily znalosti a zkušenosti všech zúčastněných tak úzce, že najetí jednotky do provozu bylo úspěšné již na první pokus.

Při realizaci každé nové technologie se spoléháte na inženýrské schopnosti realizačního týmu a doufáte, že váš návrh a realizace splní všechny požadavky nositele nově vyvinuté technologie a zohlední poznatky získané na pilotní jednotce. Návrh musel zohlednit mimo jiné specifické vlastnosti dicyklopentadienu, jako jsou jeho reaktivita, bod tuhnutí a stabilita. Aby nedocházelo k zpětnému rozkladu DCPD na CPD a nežádoucí polymeraci, musel být navržen systém vakuové destilace, a aby bylo zabráněno vzniku nežádoucích peroxidů, musí výroba, skladování a expedice DCPD probíhat pod inertní atmosférou. Druhým kritickým požadavkem bylo, že teplota DCPD musí být pomocí elektrického doprovodného otápění udržována mezi 20 °C až 35 °C. Třetím zásadním bodem je bezpečné řízení provozu výroby DCPD. Řídicí systém (DCS) a zabezpečovací systém (ESD) dodavatele Emerson Delta V je ovládán pomocí dvou operátorských a jedné inženýrské stanice umístěných ve velínu.

V nové výrobní jednotce pracuje pouze 20 operátorů. Jak se naučili ovládat nový, poměrně nebezpečný provoz?

Součástí naší práce bylo i zrealizovat tréninkový simulátor výroby DCPD, s jehož pomocí se operátoři školí. Simulátor je vlastně kopie operátorských stanic. Proto byl využit ORLEN Unipetrolem vyvinutý dynamický model jednotky v prostředí Aspen HYSYS, který byl ve spolupráci s dodavatelem řídicího systému propojen s řídicím systémem DELTA V. Simulátor je umístěn v nově zřízené učebně v Tréninkovém centru ORLEN Unipetrolu. Umožňuje nejen budoucím operátorům DCPD simulovat ustálený provoz výroby pro různé kvality DCPD, uvedení výroby do provozu či její odstavení, ale také slouží k výcviku řízení destilačních procesů operátorů dalších výroben a pro praxe a stáže středoškolských a vysokoškolských studentů. Pravidelně se zde cvičí i řešení nestandardních stavů výroby.

Taková výrobní jednotka musí být poměrně náročná na práci s daty. Jak jste to řešili?

V rámci pilotního projektu jsme instalovali zařízení s možností komunikace do nadřazených systémů sběru a vyhodnocování dat. Byly aplikovány prvky Průmyslu 4.0. Samozřejmostí byla výstavba bezdrátové sítě na výrobně DCPD pro přenos dat Průmyslu 4.0, aktivace bezdrátových provozních přenosných PC včetně možnosti dálkového ovládání přímo ve výrobní jednotce.

Jak se Vám podařilo dodržet smluvní rozpočet i termín realizace stavby v době vrcholného období covidu a války na Ukrajině, která zvedla cenu řady stavebních materiálů, zejména oceli? Můžete porovnat cenu a dobu výstavby tohoto provozu s něčím podobným, pokud to tedy jde?

Výjimečně složité období covidu a války na Ukrajině se promítlo do všech aspektů realizace a porovnávat asi nelze. Při přípravě realizace se nicméně vždy snažím identifikovat a eliminovat rizika. Konkrétně v případě této zakázky se podařilo většinu dodávek zakontrahovat včas a následnou optimalizací dodavatelského systému víceméně eliminovat negativní dopady krizí. Nastalá situace vyvolala také vysoké nároky na koordinaci montážních prací všech profesí. Abychom zabránili zpoždění, bylo nebytné provádět všechny činnosti souběžně a harmonogram výstavby flexibilně přizpůsobovat aktuální situaci na staveništi. Velkým kladem celé realizace byla i skutečnost, že za celou dobu výstavby v takto složitém období nedošlo ani k jedinému pracovnímu úrazu.

Co bylo na této zakázce nejlepší? Můžete to porovnat s jinými Vašimi profesními zkušenostmi?

To nejlepší? Jednoznačně výsledek. Po jednom roce je jednotka provozovaná v souladu s projektovými parametry, tedy vyrábí produkt v nejvyšší kvalitě. A tak skvělého výsledku se podařilo dosáhnout díky excelentní spolupráci týmů objednatele a zhotovitele během realizace celé zakázky.

A co bylo naopak nejtěžší?

Realizace stavby během covidu a války na Ukrajině. Provázely nás všechny standardní těžkosti – nedostatek kvalifikovaných pracovníků a zpřetrhané dodavatelské řetězce.

Máte informace o tom, jak probíhal první rok provozu?

Prví rok provozu probíhal dle informací ORLEN Unipetrolu v podstatě bez jakýchkoli výkyvů. Dařilo se vyrábět produkt v požadované kvalitě i kvantitě. Trh byl pro uplatnění DCPD příznivý a jednotka plnila technicko-ekonomické ukazatele. Po třech měsících provozu ORLEN Unipetrol připravil sadu technologických vylepšení, která byla implementována během 3týdenní odstávky na přelomu listopadu a prosince 2022. Díky těmto úpravám je nyní výroba produktu ještě o něco efektivnější a úspornější.

Jaké to je být inženýrem, který navrhuje a staví tak unikátní technologická zařízení?

V mém případě se jedná o stavby zpracovávající uhlovodíky, tedy o prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu, požáru či úniku nebezpečných látek. Na jedné straně je to příležitost, jak mohu kreativně uplatnit své teoretické a praktické znalosti a zkušenosti, ale zároveň je nutné si uvědomovat odpovědnost a mít respekt k stavbám tohoto charakteru. Nezbytností je průběžné doplňování a rozvíjení vědomostí nejen v primární oblasti „mé strojařiny“, ale i v dalších souvisejících profesích.

Co Vás na tom baví? Proč jste si vybral tuto profesi?

Vdechnout život myšlence. Navrhnout, postavit a uvést do provozu novou unikátní výrobní jednotku je nejen adrenalinovým sportem se všemi riziky, ale i zhodnocením všech mých inženýrských znalostí a získaných zkušeností. Zhmotnit výsledky výzkumu akademiků je výzva. Po mnoha měsících usilovné práce nastane okamžik pravdy, který odhalí, zda uplatněné inženýrské postupy byly správné. A úspěšný, bezpečný provoz je jedinečná pracovní satisfakce.

A co mě na tom baví ještě? Spolupracovat s kreativními motivovanými experty všech zainteresovaných stran. Tak, jak se to podařilo v případě DCPD, kdy jsme na první pokus podle výjimečné technologie úspěšně zprovoznili novou jednotku a vyrobili produkt splňující všechny kvalitativní požadavky.