Cena Inženýrské komory 2024

Na otázky odpovídá

Ing. Aleš Poděbrad

manažer projektu

CASUA s.r.o.

Jak moc bylo náročné stavět na Starém Městě Pražském?

Samozřejmě jde o exponovanou lokalitu, proto se k samotné stavbě přistupovalo s maximální ohleduplností. Byly splněny požadavky památkové péče a nelze říct, že by byla rekonstrukce lokalitou výrazně limitována. Staveniště nebylo stísněné a umožňovalo poměrně plynulý průběh.

Co bylo specifické při navrhování bytového domu na tak prestižní adrese v pomalu se vylidňujícím historickém centru Prahy? S jakými technickými problémy jste se zde museli vyrovnávat?

Z původního objektu zbyl pouze ocelový nosný skelet a podlahové desky jednotlivých podlaží. Skutečnou výzvou bylo vybudování sníženého suterénu pro umístění parkovacího zakladače pomocí vrtaných pilot, následné posílení celé nosné konstrukce a osazení fasády.

Veškeré práce bylo nutné navrhnout tak, aby nebyla zapotřebí těžká technika a nebyl omezen provoz v okolí budovy. Projektově nejnáročnější však byla koordinace technických rozvodů, zejména s ohledem na komplikovaný půdorys a poddimenzované původní výšky pater. To se nám podařilo efektivně vyřešit díky projektování ve 3D.

Proč si stavebník vybral právě vaši firmu?

Bylo nutné zahájit stavbu v co nejkratším čase a CASUA díky zkušenostem a velikosti týmu dokázala tyto požadavky splnit. Navíc standardně projektujeme ve 3D modelech, které jsou pro takto náročné projekty ideální. I proto stavebník svěřil svou důvěru právě nám.

Jak jste spolupracoval s hlavním inženýrem projektu?

Spolupráce s hlavním inženýrem projektu musí být velmi úzká a intenzivní. Je nezbytné, aby mezi nimi proudily informace jak o vývoji projektu, tak o možných variantách řešení. HIP přináší praktická řešení a mou rolí je vnášet zkušenosti a nadhled.

Stavební povolení jste získali již rok po zahájení projektových prací. To jste nemuseli řešit žádné problémy s památkáři a dalšími dotčenými orgány?

Hlavní roli v jednání s památkáři měl architekt společně s klientem. Naše role spočívala především v podpoře při projednávání, a to i vzhledem k našim zkušenostem s projektováním v historickém centru Prahy. Protože šlo o rekonstrukci objektu, který nebyl sám o sobě památkově chráněn, byla jednání s památkáři konstruktivní a podařilo se nalézt shodu s pozitivním výsledkem pro budovu, klienta i architekta.

Naopak realizace stavby trvala čtyři a půl roku. Proč tak dlouho?

Počáteční zdržení nastalo už při zakládání, kdy jsme narazili na výrazně obtížnější podmínky, než se předpokládalo. Následná rekonstrukce skeletu probíhala ve standardním čase. Výběru kamene, konstrukci fasády, „zlatým“ břitům i okenním portálům byla věnována mimořádná péče, která se sice promítla do prodloužení harmonogramu, ale pozitivně ovlivnila výsledný vzhled fasády. Následovaly projekty a změny vnitřních dispozic jednotlivých bytů. Atypická a luxusní řešení vyžadují více času.

Proč byla zachována původní ocelová konstrukce? Musela se upravovat pro novou funkci?

Původní konstrukce byla zachována, ale opětovně posouzena a poddimenzovaná místa byla posílena. Některé stropní desky z trapézového plechu s vyztuženou nabetonávkou byly doplněny a celkově se zvýšila tuhost nosné konstrukce, především díky novému železobetonovému jádru s výtahem a schodištěm. Výzvou pak bylo umístění bazénu o objemu více než 10 m³ na nejvyšší terase.

Podzemní podlaží zde již bylo nebo jste ho museli doplnit?

Podzemní podlaží existovalo, došlo však k jeho prohloubení v místě parkovacího zakladače. Obtížné bylo zejména zajištění stavební jámy pomocí pilot. Následně se řešily průsaky, které byly postupně eliminovány injektáží.

Jak se Vám spolupracovalo s autorem architektonického řešení chorvatským architektem Viktorem Udzenija?

Spolupráce s panem architektem Udzenijou, kterého každý oslovuje Viktore, byla velmi dobrá. Původní návrhy byly jen mírně upraveny, podstatné prvky zůstaly zachovány. Jeho dohled na stavbě významně přispěl ke kvalitě výsledku, což je vždy chvályhodné.

Jaký je podle vás vztah mezi materiálem, funkcí stavby, řemeslem a inženýrským uměním z pohledu stavebního inženýra?

Všechny tyto aspekty jsou vzájemně propojené. Z pohledu stavebního inženýra je nezbytné, aby konstrukce a jednotlivá řešení byla navržena s ohledem na všechny parametry materiálu, v souladu s normami a zároveň s ohledem na realizovatelnost. Pak nesmí selhat ani projektant, ani výrobce materiálů, ani dodavatel. Pokud každý odvede svou část perfektně, může vzniknout skutečně kvalitní dílo.

Navrhovali jste i interiér?

Pro jednotlivé byty jsme zpracovávali prováděcí dokumentace na základě zadání architekta. Naším úkolem bylo zajistit technické řešení dispozic a rozvodů. Vzhledem ke specifické klientele byly všechny konstrukce řešeny s vysokými nároky na akustiku. Příjemné bydlení zajišťuje výměna vzduchu prostřednictvím rekuperačních jednotek či přirozeným větráním, dále podlahové vytápění a chlazení. Parkování je umožněno ve dvoupatrovém otočném zakladači v suterénu. K dispozici je také kočárkárna a sklepy.

Proč jste zvolili jako obklad italský travertin? Patří do památkové rezervace chráněné UNESCEM?

Je třeba uvést, že jako generální projektant jsme travertin nevybrali. Šlo o rozhodnutí architekta a majitele objektu po intenzivní komunikaci s památkáři. Zdařilý výraz budovy je výsledkem kombinace více faktorů. Členění a objemy vycházejí z hlavních rysů původního objektu. Travertin sám hraje na mnoha historických budovách v Praze výraznou roli a stavbě Pařížská 25 velmi sluší. Zlaté akcenty břitů navíc jasně odkazují na pražské dominanty. Díky tomu stavba jako celek harmonicky zapadá do kontextu a výsledek je nadmíru uspokojivý.

Předání ceny