Revitalizace Císařských lázní v Karlových Varech
Moderní revitalizace národní kulturní památky. Dlouhodobě zanedbaný unikátní historický objekt byl obnoven a vloženy byly moderní konstrukce a technologie, které tvoří budovu 21 století. Nedílnou součástí obnovy byly také rozsáhlé restaurátorské práce. Budova byla zprovozněna jako multifunkční veřejná budova. Vzhledem ke své složitosti a měnícím se požadavkům byl projekt s řadou změn řešen od roku 2009 až do roku 2021, kdy byla do atria budovy doplněna unikátní vestavba.
Více o stavbě
Objekt Císařských lázní v Karlových Varech je od roku 2010 Národní Kulturní Památkou. Nachází se na konci (či začátku) Karlovarské lázeňské kolonády poblíž Grandhotelu Pupp a svým průčelím dominuje prostoru před sady Karla IV. Společnost INTAR a.s. se projektu věnovala již od roku 2009, kdy byly na základě výběru ve veřejné soutěži zahájeny práce na projektové dokumentaci. Postupem času bylo odevzdáno několik variant návrhu, než se konečně v prosinci roku 2019 začalo stavět. Samotná realizace díla trvala do května 2023. Následoval zkušební provoz, který byl vypsán na tři měsíce, a byl zahájen v polovině června. Slavnostní otevření se uskutečnilo 16. června 2023. Konečná kolaudace stavby byla získána před koncem roku 2023.
Počátkem devadesátých let 19. století, vznikla myšlenka na výstavbu nového reprezentativního lázeňského zařízení s nejmodernějším balneologickým vybavením, které by sloužilo především rostoucí oblibě peloidních (slatinných) procedur. Záměr postavit novou, po všech stránkách na světové úrovni vybavenou lázeňskou budovu, byl odsouhlasen karlovarskou městskou radou v roce 1892. Projekt byl zadán vídeňským architektům Ferdinandu Fellnerovi a Hermannu Helmerovi.
Demolice starého pivovaru, na jehož místě byla lázeňská budova postavena, proběhla současně se zahájením stavby v roce 1893. Nová lázeňská budova o zastavěné ploše 2 800 m² byla slavnostně otevřena dne 5. května 1895 uložením závěrečného kamene s vloženým pamětním spisem a v severovýchodní lodžii byla odhalena pamětní deska. Při té příležitosti byla stavba pojmenována Císařské lázně. Monumentální budova Císařských lázní se stala největším, architektonicky a umělecky nejlépe vybaveným lázeňským domem ve městě i na území tehdejší habsburské monarchie.
Společenská část nového městského paláce se Zanderovým sálem v prvním patře určeným pro kolektivní mechanoterapii byla umístěna v hlavním podélném křídle se vstupním vestibulem a bočními rampovými příjezdy a poskytovala veškerý komfort v bohatě vybavených salonech, šatnách i lázeňských kójích. Na lázeňské procedury hosté čekali v příjemném prostředí čekárenských salonů. Vnitřní náročně vypravené prostory navozovaly pocit pohody, klidu a vytržení z každodenních starostí, a tím psychologicky podporovaly terapeutický účinek lázeňských procedur. Vedle speciálních slatinných procedur v budově probíhaly i další, jako studenovodní, perličkové včetně tradičních koupelí v karlovarské minerální vodě. V suterénu byly horkovzdušné a parní lázně a elektroléčba. Lázeňské provozy byly soustředěny ve čtyřech podlažích lázeňského trojtraktu na způsob divadelního hlediště obepínajícího původně nezastřešenou manipulační dvoranu.
Novodobá historie se píše od roku 2023, kdy byla dokončena celková revitalizace. Objekt byl kompletně zkontrolován a opraven. Vzhledem k požadavku na nové provozy, byly do budovy vneseny nové konstrukce. Technologické centrum objektu vzniklo jako novostavba v podzemí mezi objektem lázní a Rašelinovým pavilonem. Odtud se rozvody šíří do historické budovy novými podzemními chodbami z železobetonu. Většina podzemních konstrukcí byla vybudována pod hladinou podzemní vody. Kvůli problematice vysoké hladiny podzemní vody musel být celý objekt sanován proti vlhkosti. Z důvodu památkové ochrany nebylo možné ve stěnách aplikovat tradiční „podříznutí“, realizovány byly chemické injektáže minerálními gely.
V budově byly vyměněny veškeré rozvody a technologie. Výzvou bylo vyřešení nových rozvodů tak, aby se pohledově neuplatňovaly. Vloženy byly nové VZT jednotky s rozvody, chlazení některých místností, elektronické požární systémy, bezpečnostní systémy a další. Veškeré koncové prvky byly dlouze koordinovány s orgány památkové péče přímo na stavbě. Cílem bylo, aby budova mohla být provozována dle aktuálních norem pro 21. století a zároveň nebyl zásadním způsobem dotčen historický ráz objektu.
V průběhu výstavby byl vydán záměr na vestavbu koncertního sálu do atria bez „dotyku“ s historickou budovou. Toto se povedlo obrazně a sál je odsazen od všech původních konstrukcí. Zdroje a některé technologie sál čerpá ze budovy.
Záměrem Karlovarského kraje a snahou všech zúčastněných projektantů, stavitelů a řídících osob vznikla opět hodnotná originální stavba, která ve střední Evropě a možná i dále nemá obdoby.
Fotogalerie
Více o stavbě
Číslo přihlášky: 35
- Lokalita
- Mariánskolázeňská 306/2, Karlova Vary
- Typ stavby
- Pozemní stavby
- Přihlašovatel
- Ing. Martin Strnad (0012831, IP00) – hlavní inženýr projektu, oblast Praha
- Projektant
- INTAR a.s.
- Zaměstanci
- Ing. arch. Pavel Šlejhar (02548, A.0) – hlavní architekt projektu
- Ing. Martin Strnad (0012831, IP00) – hlavní inženýr projektu
- Petr Hájek architekti s.r.o.
- Zaměstanci
- prof. Ing. Mgr. akad. arch. Petr Hájek (03658, A.1) – architekt vestavby do atria
- Zhotovitel
- GEOSAN GROUP a.s.
- Zaměstanci
- Ing. Josef Noha (1002265, IP00) – hlavní stavbyvedoucí
- Metrostav a.s.
- Zaměstanci
- Ing. Ludvík Kucharič (0301535, IP00) – hlavní stavbyvedoucí
- Stavebník
- Karlovarský kraj
- Technický dozor
- Investon, s.r.o.
- Zaměstanci
- Ing. Vladimír Kádě
- Ing. Miroslav Kasika (0300709, IP00)
- Zahájení projektových prací
- březen 2009
- Vydání stavebního povolení
- listopad 2010
- Počátek výstavby
- prosinec 2019
- Dokončení
- květen 2023
- Cena bez DPH
- 900 000 000 Kč
- Ocenění
- Projekt Karlovarského kraje, 2011