Cena Inženýrské komory 2025

Budova byla realizována v letech 1959–1961 jako administrativní a společenské zázemí výrobního závodu na prefabrikované železobetonové panely. Po ukončení provozu areálu v roce 2013 objekt postupně chátral; následně prošel rekonstrukcí a adaptací na nové využití.

Objekt je komponován jako kombinace horizontální podnože a vertikální administrativní věže. Horizontální část původně obsahovala jídelnu a provozní zázemí, vertikální část kancelářské prostory. Hmotová skladba vychází z kontrastu nízké rozlehlé platformy a vertikálního objemu věže, která formuje siluetu objektu v rámci industriálního areálu.

Architektonický výraz odpovídá racionalitě přelomu 50. a 60. let 20. století – s důrazem na konstrukční logiku, rytmus fasád a technickou estetiku.

Nosná konstrukce objektu je v jednotlivých částech budovy odlišná. Ve východním křídle je uplatněn železobetonový skelet. Západní křídlo je řešeno jako kombinovaná konstrukce, v níž je skelet doplněn nosnými železobetonovými stěnami.

Administrativní věž využívá konstrukční princip horního nosníku a systému táhel přenášejících zatížení do rohů stropních desek, což umožnilo otevřenější dispoziční řešení.

V rámci rekonstrukce byly zachovány konstrukční prvky, jejichž stav to umožňoval; degradované části byly sanovány nebo nahrazeny prvky odpovídajícími současným požadavkům. Zásahy jsou provedeny tak, aby byly čitelné a odlišitelné od původní konstrukce.

Střecha nad halou je tvořena původním prefabrikovaným betonovým kazetovým stropem, odkrytým v průběhu rekonstrukce. Jeho nízká konstrukční tloušťka a technická preciznost se staly výrazným prvkem interiéru a byly ponechány přiznané.

U stávajících železobetonových stěn při styku s terénem byly provedeny hydroizolace z interiéru ze systému firmy Betosan. Po otryskání stávajících stěn byla provedena izolace Waterfin a následně byla doplněna srovnávací vrstva z Monomixu, na kterou se provedla finální povrchová úprava. Nebylo i vzhledem k tvaru stavby reálně proveditelné standardní řešení hydroizolace z exteriéru.

V interiéru jsou části původních betonových stěn ošetřeny bezprašným transparentním nátěrem – tak, aby byla zachována jejich jedinečnost. Z designového směru se z nich stávají výrazné prvky v rámci interiérového konceptu.

U železobetonových zejména stropních konstrukcí byla provedena sanace výztuže v částech, kde již došlo k degradaci krycí vrstvy. Nově pro znemožnění přístupu vzduchu k oceli a zamezení vzniku karbonatace – tedy následné koroze a budoucího oslabení profilu výztužných drátů – byla provedena sanace krycí vrstvy reprofilační hmotou. Její konkrétní tloušťku ovlivnil i požadavek na požární odolnost konstrukcí.

Ze stávajících konstrukcí stojí za zmínku strop světlíku nad 1NP, který je z prefabrikovaných kazetových dílců minimální tloušťky. Díky tomu, že byl defacto po celou dobu stavby zaklopen podhledem, tak se dochoval v relativně dobrém technickém stavu a jednalo se pouze o dílčí vysprávky poruch.

Podlahu na terénu spodního patra nebylo technicky možné zachovat. Bylo nutné provést nové hydroizolační a tepelné izolace. Vzhledem k lokaci stavby v blízkosti řeky má nová podlahová deska nestandardní tloušťku 250 mm tak, aby hmotnost desky odolala vztlaku vody při povodních na pětiletou hladinu.

Jedním z nejzajímavějších prvků objektu je konstrukční řešení administrativní věže. Centrální nosný systém s horním vazníkem a táhly přenášejícími zatížení v rozích stropních desek umožňuje otevřené dispoziční uspořádání bez nutnosti masivních obvodových nosných prvků. Tuto konstrukční logiku, která dnes není na první pohled zřetelná, bychom rádi v budoucnu ještě více vyzdvihli.

Zajímavostí jsou také rozdílné betonové základy v jednotlivých částech objektu. Vzhledem k nenalezení podrobnějších technických výkresů z období výstavby nás čekala řada překvapení – někde se základy očekávat daly a nebyly, jinde jsme je našli tam, kde by je málokdo čekal. Výjimečná je rovněž konstrukce střechy původní jídelny se světlíkem, tvořená prefabrikovaným betonovým kazetovým stropem o tloušťce kolem 5 cm. Tento prvek není působivý jen technicky, ale i esteticky, a proto jsme se rozhodli jej ponechat přiznaný jako jeden z hlavních výrazových prvků prostoru.

V souvislosti s polohou objektu v záplavovém území byla věnována zvláštní pozornost technickým detailům – výškovému vedení instalací, umístění zásuvek a možnosti rychlé ochrany objektu pomocí hradidel.