Cena Inženýrské komory 2024

Více o stavbě

Silniční galerie na velkém městském okruhu v Brně unikátním způsobem spojuje do jedné stavby tři druhy konstrukcí, a to mostní, tunelovou a dopravní.  Samotný návrh galerie byl inspirován obdobnými konstrukcemi, které jsou známy zejména z horských oblastí alpských zemí. Tento typ konstrukce umožňuje nejen zakrýt rušnou komunikaci, ale v horách chrání dopravu před padajícím kamením, tajícím ledem, případně lze umožňuje i převedení horských bystřin. V městském prostředí je hlavním posláním, kromě zajištění bezpečnosti, ochránit místní obyvatele před negativními vlivy automobilového provozu, tedy hlukem a prachem. Galerie zde rovněž slouží jako městotvorný prvek s rekreačním účelem. Citlivý návrh parkové úpravy realizovaný na stropě galerie propojuje původní i nové pěší trasy. „Jednostranná“ část galerie je navržena tak, aby snižovala negativní účinky vlivu dopravy na okolní zástavbu. „Oboustranná“ galerie zabezpečuje nepřerušený biokoridor od Wilsonova lesa směrem k řece Svratce.

Návrh konstrukce silniční galerie se musel vyrovnat s velkým zatížením, a to jak skalního masivu Wilsonova lesa, tak i hmotností zásypu nutného pro překrytí tubusu tramvajového tunelu. To kladlo nemalé nároky především na pilotové, ale i plošné založení celého objektu silniční galerie. Zhotovitel se společně s projektantem se museli vypořádat s logisticky komplikovaným prostředí výstavby již tak technicky náročné konstrukce.

Silnice I/42 brněnského Velkého městského okruhu (VMO) je vedena městskými částmi Žabovřesky a Pisárky na severovýchodě Brna. Zde je trasována úzkým hrdlem malebného údolí vymezeného strmými skalními svahy Wilsonova lesa a meandrem řeky Svratky. Úsek VMO Žabovřeská byl projekčně i realizačně rozdělen do dvou etap, přičemž silniční galerie byla součástí II. etapy.

Silniční galerie Žabovřeská je tvořena polootevřenou železobetonovou rámovou konstrukci celkové délky 328 m.  V jižní části směrem od Pisárek je vedena nad pravým jízdním pásem podél skály jako jednostranná v délce 247 m. Navazující oboustranná galerie na severu přemosťuje oba jízdní pásy v délce 80 m. Zde galerie plní funkci ekoduktu převádějícího pěší trasy přes vytíženou čtyřpruhovou silniční komunikaci. Šířkově galerie přemosťuje vždy dva jízdní pruhy pro každý směr podcházející komunikace. V místě napojení na únikovou štolu ze sousedního tramvajového tunelu je přibližně uprostřed rozšířena o nouzový záliv.

Výzvou pro zhotovitele a projektanty bylo vyřešit velmi složité základové poměry, kdy se proměnná úroveň skalního podloží prolínala s masivními nánosy říčních naplavenin. Neméně složité bylo vyřešit křížení inženýrských sítí, například ochranu šikmo vedené kmenové kanalizační stoky pod pilotovým základem oboustranné galerie.

Betonáž masivní nosné konstrukce stropu galerie byla realizována z posuvné i pevné skruže vzájemně postupující proti sobě po jednotlivých dilatačních celcích. Na samotné stropní konstrukci byl realizován zásyp pro realizaci parkové úpravy celé oblasti a také základ pro lávku s vyhlídkou pro dostupnost vyšších partií parku Wilsonova lesa.

Celá konstrukce silniční galerie vytvoří s předchozí částí VMO Žabovřeská (I. etapa) kvalitní místo pro městskou rekreaci. « Méně informací