Cena Inženýrské komory 2024

Na otázky odpovídá

Ing. Miroslav Lipka

stavbyvedoucí

HOCHTIEF CZ

Proč se stavba jmenuje silniční galerie?

Pojmenování silniční galerie není námi samoúčelně použité. Jde o přesně definovaný typ konstrukce, který popisují i české normy pro projektování pozemních komunikací, mostů a objektů drah. Bylo zvažováno mnoho variantních řešení, ale nakonec byla zvolena inspirace obdobnými typy konstrukcí, kterými projíždíme při návštěvě alpských masivů. Obdobně jako v alpských zemích i na ulici Žabovřeské slouží především jako ochrana před padajícím kamením. Současně eliminuje šíření hluku z provozu do okolí.

Co byste na této stavbě označil jako stavařské umění?

V souvislosti s touto stavbou bych vyzdvihl dvě věci. Za prvé, z pohledu člověka, který žije v Brně nedaleko zde popisované stavby, je to její celková koncepce. Projektanti zde skloubili nejen funkčnost konstrukce silniční galerie pro dopravu, ale také její neocenitelnou přidanou hodnotu jako městotvorného prvku. V souvislosti s tím nemohu vynechat osvícenost investora, který tuto vybranou variantu podpořil. Za druhé, z pohledu stavbyvedoucího podílejícího se na stavbě silniční galerie, to byla vzájemná souhra zúčastněných firem. Na tak malém prostoru – „písečku“ – bylo nutno provést mnoho stavebních činností. Každá firma měla samozřejmě zájem svou vlastní část dokončit včas a co nejlépe. Naštěstí se tam sešla skupina stavařů, kteří své stavařské umění dobře zvládali a zároveň byli schopni se na mnoha věcech racionálně domluvit. Z mého úhlu pohledu je tedy stavařské umění z velké části domluva samotná!

Proč byla stavba zahájena až dva roky po vydání stavebního povolení?

U takto stavebně náročné akce je velice složité výběrové řízení, kdy se účastníci z řad zhotovitelských firem dotazují investora na nejasnosti v zadávací dokumentaci. Zde tomu nebylo jinak. Proto soutěž na dodavatele stavby trvala mnoho měsíců. To pak vyvrcholilo známou kauzou, kdy soutěž námitkami napadla slovenská firma Deštruktprojekt. A tím výběrové řízení prodloužila o další měsíce. To mělo za následek oddálení zahájení samotné stavby.

Galerie je vlastně parkem s velkými stromy, které rostou nad městským okruhem. Jak jste to stavebně řešili?

Již ve fázi návrhu stropní konstrukce galerie bylo uvažováno s parkovou úpravou s výsadbou stromů. Nejnáchylnějším prvkem pro poškození kořenovým systémem stromů je izolační souvrství stropní konstrukce. Vnik a průsak vody do stropní konstrukce by měl silně degradující účinek na konstrukci. Aby se eliminovalo poškození izolačního souvrství na co nejmenší možnou míru, je zde ochranná vrstva z geotextilie a 150 mm tlustá železobetonová deska. Až na této ochranné vrstvě byl proveden zásyp z hlíny, do kterého byly vysazeny stromy. Byly vybrány stromy s plochým kořenovým systémem.

Jaké to je procházet se po střeše dopravní stavby?

Běžný návštěvník si ani neuvědomí, že se prochází po konstrukci dopravní stavby a má pod sebou projíždějící auta. Až budou za několik let čerstvě vysazené stromy a keře v plné síle a zeleni, dojem oázy uprostřed města bude ještě více umocněn.

Jaký biokoridor zde vede?

Část silniční galerie je vyprojektována a postavena jako ekodukt, což je označení pro konstrukci pro převod zvěře přes liniovou překážku, která tak vytváří biokoridor. V našem případě je toto označení lehce zavádějící. Jsme v hustě obydlené městské aglomeraci. Biokoridorem je zde myšleno prodloužení stávající zeleně Wilsonova lesa směrem k zahrádkářské kolonii podél řeky Svratky. Podařilo se ozelenit část města, která by za normálních okolností byla jen otevřenou dopravní tepnou bez přidané hodnoty.

Co to pro Vás při realizaci stavby znamenalo?

Stavba byla pravidelně pod dohledem zástupce ekodozoru. Ten kontroloval, zda nám neunikají provozní kapaliny ze stavebních strojů a zda v průběhu prací nezasahujeme nebo nepoškozujeme stávající vzrostlou zeleň. Museli jsme přemístit cca 8 m dlouhý kmen doupného stromu, který slouží jako hnízdiště různých drobných živočichů, především vzácného hmyzu.

Jak složité bylo zakládání této stavby?

Založení silniční galerie bylo velkou výzvou. V místě budoucích základových konstrukcí byl proveden jen omezený průzkum, neboť zde vedla původní trasa silnice I/42 společně s tramvajovou tratí. Lokalita skrývala mnoho historických artefaktů stavebních činností naších předků, kteří se v místech stavby usazovali již v průběhu 15. století. Tyto překážky v podobě cihelných sklepů, kleneb a starých kanalizací byly v lepším případě odhaleny archeology těsně před zahájením prací. V horších případech jsme je objevili například při vrtání pilot. Projektanti byli velice nápomocni zhotoviteli při řešení technických překážek. Díky tomu, že se zde sešla vybraná společnost odborníků na slovo vzatých, bylo z pohledu realizátora o to jednodušší zkoordinovat a dokončit takto náročnou stavbu. Přes všechna prostorová úskalí a množství zúčastněných subdodavatelských subjektů, které bylo nutno řídit, musím hodnotit tuto stavební akci velice kladně.

Celková délka konstrukce je 328 m a stavba trvala 25 měsíců. Kdybych to zprůměrovala, pak by to znamenalo postavit 13 m za jeden měsíc. Co bylo na realizaci této stavby nejsložitější?

Největší překážkou byla příroda. A to v podobě zvětralého skalního masivu Wilsonova lesa, který ohrožoval nejen nás svou nestabilitou. Opady ostrého kamenní byly sice postupně víc a víc eliminovány systémem kot­vení doplněného o ocelové sítě, ale i tak docházelo především po deštích k sesuvům o objemech mnoha metrů krychlových kamenné sutě. To nedělalo vrásky jen nám stavařům, ale také koordinátorům bezpečnosti práce. Další velkou komplikací byla prostorová omezenost úzkého hrdla mezi skalním masivem Wilsonova lesa, silně vytíženou silnicí I/42 a korytem řeky Svratky. Zde nebyl prostor na velké zařízení staveniště. Především uskladnění stavebního materiálu bylo plánováno systémem „just in time“. Materiál dorazil na stavbu v přesně daný čas a byl v co nejkratším možném termínu zabudován do konstrukce. Na logistiku byly kladeny velké nároky a bylo na všech zúčastněných, jak se vzájemně domluví.

Stavba se realizovala v krizových letech 2021 až 2024. Mělo to nějaký vliv na organizaci stavebních prací?

Naštěstí nemělo. Samozřejmě, prvotní panika z nárůstu cen stavebních materiálů byla značná. Kolegové z nákupního oddělení museli vyvinout enormní úsilí a najít nové zdroje pro dodávky strategických materiálů.

Předání ceny