Rekonstrukce zámku Týnec

Cena Inženýrské komory

Rekonstrukce zámecké budovy - vybudování kulturního centra a muzea moderního umění navazující na záměry původního majitele s barokním architektem Giovanni Battistou Alliprandim.

Hodnocení poroty

Ocenění bylo uděleno za citlivý návrh rekonstrukce s cílem obnovení národní kulturní památky zámku vrcholného baroka do funkční podoby kulturního centra a galerie moderního umění.

Na otázky odpovídá

Ing. Václav Vlček

hlavní projektant

Projektová a znalecká kancelář, Ing. Václav Vlček, s.r.o.

Kdy jste získal zakázku ke zpracování projektu rekonstrukce zámku Týnec? Pamatujete si dojmy z první návštěvy?

Majitel zámku mě oslovil poprvé v roce 2010. První návštěva byla „rozporuplná“. Na jedné straně fascinující stavba a na druhé straně smutek ze zdevastovaného stavu tak úžasného objektu. Zámek tehdy ještě nebyl národní kulturní památkou. Mým prvním úkolem bylo navrhnout úpravy venkovního areálu zámku, zejména vodní nádrž a navazující sportovní plochy, které se ale nerealizovaly. Pak se spolupráce rozšířila i na vlastní obnovu budovy zámku.

Kdo všechno se podílel na vizi obnovy a zpracování projektové dokumentace rekonstrukce?

Hlavním představitelem konceptu obnovy této výjimečné stavby je od počátku, tedy od roku 1999, Jan Pelánek Lazarowitz. Naše kancelář dala k přípravě a realizaci rekonstrukce potřebný odborný servis.

Jak se Vám spolupracovalo s novým majitelem a památkáři?

Spolupráce s novým majitelem trvá již více jak 10 let a je skvělá! Jeho představy a odborné znalosti z historie a umění jsou spojeny s myšlenkou maximálního využití tradičních materiálů, řemesel a historických postupů. Díky tomu byla i jednání s památkáři, konkrétně pracovištěm NPÚ v Plzni, na mimořádně dobré úrovni.

Co vše jste na zámku Týnec dělal?

Naše kancelář zajišťovala projektování obnovy stavby zámku pro povolení změn staveb od roku 2014, které nahradilo původní stavební povolení z roku 2011. Následně jsme vyhráli výběrové řízení pro zpracování dokumentace pro provádění stavby. Podle ní byla rekonstrukce dokončena a poté stavba v roce 2023 zkolaudována. Autorský dozor jsme vykonávali podle potřeby stavby. Většinou jsme řešili upřesnění stavebních detailů. Spolupráce se zhotovitelem a rovněž i se stavebním dozorem byla velmi dobrá, operativní.

Zámkem prošly v minulém století dvě armády a po pokusu o vybudování kasina v tomto století byla vážně narušena statika. Co bylo na tomto zámku podle vás tak úžasného, že stál za záchranu?

Stavba byla a je uměleckým stavebním skvostem, je poctou mít možnost se na takové práci podílet.

Fotografie původního stavu ukazují velký zmar. Co musí vědět ten, kdo má projektovat záchranu takto zničené historické památky, když jí chybí dveře, okna, podlahy i stropy?

Část věcí se v opotřebeném a poničeném stavu dochovala, nedochované součásti jsme navrhovali v souladu se získanými informacemi o dobové architektuře. Majitel měl o obnově jasnou představu a rozsáhlou knihovnu odborné literatury, všechny kroky byly ve shodě s orgány památkové péče. Architektura mě osobně zajímá jako celek a práce na stavební památce vrcholného baroka byla mimořádnou zkušeností.

Jak jste stavebně řešil vkládání nových prvků do historické dispozice?

Rekonstrukce zámku byla realizována bez jakýchkoliv dispozičních zásahů, pouze s výjimkou nezbytného sociálního zázemí. Restaurována byla i všechna dochovaná umělecká výzdoba.

Co bylo nejnáročnější při záchraně této památky?

Nejtěžší bylo propsat vizi do šetrného provedení obnovy tak, abychom nikde a nijak nenarušili původnost stavby. Při rekonstrukci se používaly z velké části tradiční materiály a historické řemeslné postupy. Mnohé stavební prvky byly opraveny a repasovány. Využívali jsme současných technologií tak, aby ladily s celkovým dobovým rázem. Průběžně se prováděly průzkumy freskové výzdoby, štukatérských prací, vnitřních výmaleb, kamenných prvků, parketových a fošnových podlah, spárořezů dlažeb, dochované barevnosti fasád atd. Podle výsledků těchto průzkumů byl na pravidelných kontrolních dnech na stavbě dohodnut další postup.

Opravy zámku byly financovány kombinací soukromých a veřejných finančních prostředků. Musel jste tomu přizpůsobovat projektovou dokumentaci?

Ne, projektová dokumentace byla zpracována k obrazu současného majitele.

Kdo navrhoval nové expozice?

Finalizace celkového úsilí obnovy zámku je prací Jana Pelánka Lazarowitz a jeho manželky Hany Jirmusové Lazarowitz.

Jak jste spokojen se současnou podobou zámku? Projektujete opravu jeho dalších částí?

Se současnou podobou zámku jsem velice spokojen. Úspěšně se podařilo znovuzrození této jedinečné stavby pro další generace. Nyní projektujeme stavební úpravy objektu původní konírny na vstupní část pro veřejnost.

Jaké to je, když pozemní inženýr z 21. století má navázat na předního barokního stavitele Giovanni Battistu Alliprandiho z 18. století?

V počátku projektových prací jsem tuto souvislost zvlášť nevnímal. Výjimečnost situace jsem si uvědomil postupem doby.